pláč nejsou jen slzy

18. dubna 2007 v 10:13 | viwian
Severus Snape byl opět postaven nelítostnému posměchu svých spolužáků.
Nebylo tomu tak poprvé a zjevně ani ne naposled.
Dnes a deně snášel posměchy všech nebelvírů. To by ještě snesl , ale ani zmijozelští se ho nezastali.
Teď měl hodně asu přemýšlet . Už dvě hodiny totiž byl jen ve spoďárách přišpendlený ke sloupu k pobavení všech , kteří procházeli kolem.
Nikdo mu nepomohl. Mohl jen čekat ,až kolem projde učitel .Zazvonilo. Přichází už o druhou hodinu.
V tu chvíli šel kolem Remus Lupin.
Severus se podíval rychle jinam. Nechtěl vidět ten úšklebek, který mu to přeje.
Ale stalo se něco , co neočekával .
Remus na něj namířil hůlkou a zbavil ho provazů. Druhým švihnutím hůlkou se zahalilo Severusovo tělo pláštěm.
Severus by tak rád řekl děkuji ...
Ale byl to Severus Snape. Děkovat by u něj byl zázrak.
Beze slova vzal svou brašnu , která ležela opodál a šel rychlým krokem na hodinu lektvarů.
---
Bylo po vyučování a Severus rád vypadl od všech spolužáků. Rychle došel až k vrbě mlátičce. Byl soumrak a vše naznačovalo tomu , že zítra bude úplněk .
"Ahoj" ozvalo se za ním váhavě
Severus už automatikcy bleskově vytáhl hůlku a namířil ji na příchozího.
"Jsi paranoidní" podotkl Remus Lupin.
"Já tomu říkám spíš opatrný" obhajoval se Snape.
Utvořilo se ticho.
"Potřeboval jsi něco ?" Zeptal se Černovlasý mladík.
Druhý zatočil záporně hlavou."I když , když už o tom uvažuju..."
Přistoupil k Severusovi a začal ho líbat.
Snape ho od sebe odtrhl "Co to sakra vyvádíš , Lupine ?"
"Co asi ?" Znovu k němu přistoupil a začal ho líbat.
Severus se nebránil. Začal svůj jazyk zapojovat a ponořil se do krásné slasti . "Reme!Ozval se hlas patřící zřejmě Siriusi Blackovi.
Remus vytřeštil oči , ještě vlepil Snapeovi pusu a otočil se
Severus se zmateně rozhlédl kolem. Bylo těžké uvěřit tomu, že se něco takového stalo.
Ale bylo to rozhodně víc uvěřitelnější než to , co se mu stane zítra
Severus Snape byl o den později na tom samém místě u vrby mlátičky . Byl tu sotva minutu a za ním se ozvaly hlasy
"No hele , Srabus !" Zašklebil se Sirius
Severus zvedl hůlku a byl připraven odvrhnout jakékoliv kouzlo
"Uklidni se, hřebče " zabrzdil ho Sirius. Hledal tě Remus. Severus dal hůlku níž . A kde je ?
Siriusův pohled padl na vrbu mlátičku...
Po několika pokynech , jak se vyhnout vrbě se Severus dotkl kmene vrby mlátičky pomocí klacíku a vešel dovnitř. Dolejškem se táhla podlouhlá chodba , na jejímž konci byl volkodlak.
A měl hrozivé oči, v nichž matně poznávál oči jistého muže. Removi oči.
Vlkodlak se k němu přibližoval . Zaútočil na něj . Snape nebyl shcopen cokoliv dělat. Za ním se ozval Jamesův hlas. "Moony , ne !"
Záblesk červeného světla , tahání za hábit , kňučení, černý pes .
Nad ránem se Severus probudil sám v ošetřovně . Tedy ... skoro sám.Vedle něj seděl Remus. Měl potrhané oblečení. Po obličeji se mu táhla dlouhá jizva a celý působil dost unaveně.
"Severusi..." začal.
"Vypadni , vlkodlaku " poslal ho pryč Severus.
"Já jsem nechtěl , já ..."
"Vypadni " zopakoval Snape . Remus svěsil hlavu. Zvedl se ze židle a odešel.
Severusův vztah skončil dřív než začal. Opět byl sám. Na nic jiného vlastně ani zvyklý nebyl. Ale Remuse zavrhl ihned.
Vášeň , která se v něm včera usídlila se změnila v neutuchající vztek , který nezmizel ani po letech...
Vztek , který způsobil jeho zánik. Jak duševní , tak fyzický ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evča Evča | 19. července 2007 v 1:05 | Reagovat

Jak tě to mohlo napadnout? Než bych na něco takovýho přišla já, asi bych zkolabovala...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.