kapitola 9 - malá laskavost

16. dubna 2007 v 21:18 | viwian |  jeden pohled,jedna smrt
Kapitola s číslem devět . Konečně se musím dát do Smrti v duši , nějak jsem se do téhle zabrala , co? :-)))

Konečně zazvonilo .
Celou hodinu jsem cítila pohledy celé třídy , jak mě pozorně sledují. Přesto jsem musela po zvonění zůstat.
Čekala jsem , co po mě bude Sirius na oplátku chtít. On rovněž zůstal v lavici . Po chvíli zůstaneme jen sami dva.
"Díky." řeknu .
Sirius přikývne "Tam nešlo jen o místo na sezení , že ne ?"
Vím, že jsem mu trošku zavázaná , takže i přes svou nevoli odpovím "Nechce se smířit s odmítnutím"
Sirius se usměje. "To já taky ne"
"Budu hádat , že po mě něco budeš chtít" ozvu se po chvíli ticha.
Sirius mě opět propíchne pohledem "Nemohla by jses mi chvíli starat o psa?"
Čekala jsem cokoliv od líbání až po zabití Brumbála ,ale tohle ne . "O psa?" Zakuckám se .Sirius přikývne "Šlo by jen o pár dní. Přes den by byl pryč , stačilo by jen pár hodin s tebou.
Podezřívavě se na něj podívám "Proč se o něj nepostaráš ty ?"
"Matka přijede na návštěvu a nemá ráda psy" vysvětlí Sirius. Nejsem hloupá . Vím moc dobře , že jeho matka ho sotva navštíví, když jí málem trefilo , když byl zařazen do Nebelvíru.
Přesto jen přikývnu "Kde je?"
Sirius se zazubí "Pak ti ho pošlu"
Chystám se odejít ze třídy , přesto mi zvědavost nedá "Proto jsi se za mě postavil ? Protože jsi chtěl laskavost?"
Zavrtěl hlavou .
Vytušila jsem , že z něho víc nedostanu a tak jsem se vzdálila.
Rychle jsem prošla kolem umýváren a zamířila na oběd . Všichni už zde byli . Nebelvírští se na mě usmívali . USMÍVALI! Co si myslí ? Že když se postavím Malfoyovi , že jsem s nima ?
Zapadnu na místo vedle Malfoye .
Chová se jako by nic. Když se pustím do sekané , někdo mi zaklepe na rameno . Instinktivně se otočím a vytáhnu hůlku.
Hledím do tváře Křiklanovi. Zase další přemlouvání na večírek. To mi scházelo.
"Pane profesore" usměju se falešně na Křiklana a zandám si hůlku do hábitu . "Slečno Brescová , doufám , že mi zase nedáte košem na podzimní ples. Setkají se zde všichni , nesmíte chybět ."
Snažím se najít nějaké východisko .
"No, víte pane profesore.." začnu a hledám výmluvu.
"Co děláš v pátek ?" Zeptá se mě Lucius , který náš rozhovor poslouchal ." Á , v pátek bohužel nemůžu . Kdyby to bylo kdykoliv jindy, třeba v sobotu ..."
Křiklan vážně přikývne . "To ale nevadí , večírek pořádám právě v sobotu . Takže vás očekávám , bez jakýchkoliv výmluv, jasné?" Znělo to sice měkce , ale bylo to bráno jako příkaz .
Když Křiklan odejde , s výčitkou se podívám na Malfoye.
"Tak co , půjdeš se mnou?" Zeptá se Malfoy a v jeho hlase je slyšet vítězství .
Ušklíbnu se. "Radši půjdu s Goylem než s tebou ."
Zvednu se a se zkaženou náladou jdu zpátky do společenské místnosti . Pitomej večírek. Ale s někým jsem tam jít musela.
Vyjdu až do ložnice a uvidím na své posteli psa .Celého černého a na obojku má napsáno Čmuchal.
Povzdychnu si , když si vzpomenu , že mám Blackovi hlídat psa. "Dolů z mý postele" Přikážu . Pes seskočí ladně z postele a otře se mi kolem nohou.
Rezignovaně se usměju.
Nebyl to falešný úsměv ,ale upřímný. Pes znovu vyskočil na postel. A lehl si . "Ale spát se mnou nebudeš" varuju ho předem.
Čmuchal jako by pochopil , se na mě vyčítavě podíval.
"Musím jít na ten Křikův večírek" řeknu psovi. Já mluvím se psem...to jsem to dotáhla hodně hluboko.Ach jo.
"Lucius chce, abych šla s ním" pokračuju. Čmuchal zavrčí a naprotest zuřivě zaštěká . "Já s ním ale nepůjdu. Ale sama jít taky nemůžu . Lucius všem zakáže, aby se mnou šli , ale Křiklan mi neodpustí , když tam nepůjdu."
Čmuchal se najednou zvedl a opět seskočil z postele. Hnal se dolů do společenské místnosti .
Povzdychnu si a jdu za ním.
Dveře vedoucí pryč jsou otevřené a pes nikde.
V duchu zakleju a ženu se ven na chodbu . Někde o poschodí výš zaslechnu štěkání. Ženu se nahoru a rozhlédnu se kolem. Nikde nikdo.
"Ahoj." ozve se za mnou .
Polekaně se otočím . Black. Normálně bych na něj zaútočila, ale starám se mu o psa, takže aspoň pro dnešek ...
"Hledáš někoho?" Zeptá se .
"Ne , ne , nikoho" zapřu . Přece mu neřeknu , že po pěti minutách jsem ztratila jeho psa.
"A co Čmuchal?" Zeptá se zvědavě. Nasucho polknu "je v pohodě"
Sirius si mě zvědavě prohlédne . "Taky musíš na ten ples?"
Přikývnu . Pouhé pomyšlení na něj mi nedělá dobře. "A už máš s kým jít?"
Pokrčím neurčitě rameny. Co ho to sakra zajímá? "No , já jen že by jsme mohli jít spolu" Dodá a hodí po mě ten oslňující pohled, z kterého holky padají do kolen.
Zmateně zamrkám . "Cože? Co tím sleduješ? Necháš mě samotnou a nedostavíš se ?" Zavrtí hlavou . Připadá mi to víc než šílené jít s ním . "Museli by jsme si neustále krýt záda sami před sebou" podotknu.
Zazubí se. "Aspoň bude sranda. Podívej , teď se cítíme podivně zavázáni jeden druhému. Večírkem to skončí a pak se můžeme zase nenávidět."
Na chvíli se zamyslím.
Mělo by to určité výhody. Aspoň mu utřu zrak. Vyberu si nějaké pěkné šaty a svedu ho . Nebo přinejmenším aspoň Malfoy bude zírat.
Usměju se ."Uděláme takové menší překvapení škole , co?"
"Tak v pátek pod kamennými schody?"
Přikývnu . Ať už dopadne pátek jakkoliv, bude to jistě zajímavý večer.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.