kapitola 35 - Paní zla

26. dubna 2007 v 10:52 | viwian |  jeden pohled,jedna smrt
Už pomalu odhaduju konec povídky. Konec vypadá tak kolem 42. kapitoly (aspoň odhadem)

Seděla jsem na trůně, kde by normálně seděl Voldemort.
Pomalu, ale jistě jsem si uvědomila, že mám veškeré velení nad smrtijedy.
Můj hlavní úkol byl najít a oživit Pána zla. Ale k tomu jsem potřebovala určté spojence.
"Má paní" ozval se Lestrange. Podívala jsem se jeho směrem. Klečel. On přede mnou klečel. A řekl mi "má paní."
"Jak jsi dopadl?" Zeptala jsem se a přešla jeho uctivé chování k mé osobě.
"Obři jsou téměř vyhlazeni. Ti, kteří přežili a nebyli zajati, se ukryli do hor. Navrhoval jsem jim, aby se k nám opět připojili, ale potřebují nabrat síly.
K ničemu by nám stejně nebyli."
Zamyšleně jsem se na něj podívala. "A mozkomoři?"
"Ti se vrátili do azkabanu. Je tam teď hodně vězňů. Mají hody."
Přikývla jsem. "Dobrá. Teď nám už nezbývá nic jiného, než čekat na jakékoliv signály od našeho pána."
"My nic neuděláme?" Ozval se Lucius, který právě přišel.
"A co chceš dělat?" Zeptala jsem se ho trochu netrpělivě. "Naši spojenci nás opustili. Smrtijedi jsou koro všichni v Azkabanu. Pořádají se na nás lovy, jak na zvěř. A my jsme slabí a bez jakéhokoliv velení."
"Máme vás" ozvala se Belatrix, která právě přišla s hrstkou smrtijedů.
Útrpně jsem zavřela oči a doufala, že až je otevřu, vše zmizí. Nestalo se tak. Stál přede mnou tucet smrtijedů. Vše, co zbylo z neporazitelné armády. Přišli o vše a teď mě chtěli poslouchat. Nic jiného jim nezbývalo.
Unaveně jsem si promnula spánky. "Dobře. Jelikož naše síly jsou omezené, potřebujeme zesílit."
Smrtijedi ke mě nadějně vzhlédli.
"Budeme se učit."
"Učit?" Zopakovala po mě Narcissa.
"Učit." Potvrdila jsem. "Jistě. Jste dobří kouzelníci" Crabbeho a Goyla jsem vynechala "Ale potřebujeme zastat každý sílu aspoň třech bystrozorů. Takže odedneška se budete učit."
Podívala jsem se na jejich tváře. Bylo v nich porozumění a úcta.
"Je to dobrý nápad." Ozval se Severus, který byl zatím vždy tichý. Zkoumavě jsem si ho prohlédla. Byl zbaven všech obvinění díky Brumbálovi a řekl mu , že bude dělat špeha. Ale co když ho dělá nám ?
"Jsem ráda, že to říkáš, Seveusi." Řekla jsem mu sladce. "Budeš je totiž doučovat lektvary."
Severus byl očividně zaskočen. "Kdyby je někdo otrávil, musí mít protijed. Musí vědět, jak se aspoň trochu bránit veritaséru."
Snape přikývl. Zjevně nechtěl odporovat.
"Má paní" přilítl do jeskyně udýchaný Macnair. "Bystrozorové ukradli hůlky."
Věděla jsem jaké. Sebrali jsme některé mrtvým bystorozům, nebo smrtijedům. Kdyby někdo z nás přišel o hůlku, sotva by mohl jít do příčné ulice a koupit si novou.
"Myslíš ty hůlky, které jsi měl hlídat?" Zeptala jsem se, jako by si ze mě dělal blázny.
Macnair padl na kolena. "Prosím odpusťtě. Byli rychlí..."
V takovéto situaci by ho Voldemort asi mučil . "Zasloužíš si trest." Zkonstatovala jsem.Macnair se začal plazit po zemi směrem ke mě, aby mi políbil lem hábitu.
Viděla jsem napjaté tváře všech smrtijedů, kteří čekali, co udělám.
"Připravíš dnes nám všem večeři." Sdělila jsem mu jeho krutý trest.
Macnair na mě pohlédl jako na největšího blázna, kteří říká, že viděl Voldemorta nahého.
"Zdá se ti to moc kruté?" Zeptala jsem se ho bez náznaku úsměvu, který jsem stěží zadržovala.
Macnair se zazubil. "Ne má paní. Děkuji." Zvedl se a odešel připravit večeři. Bylo to neuvěřitelné. On by si ode mě klidně nechal líbit mučení.
Aniž bych to sama chtěla, stala jsem se jejich velitelkou
"Co vy tady děláte?" Okřikla jsem zbytek. "Máte mít hodinu lektvarů, ne?"
Všichni se zvedli a odkráčeli za Snapem na svou "hodinu"
Promnula jsem si krk, v kterém mě nepříjemně bolelo. Co je teď asi se Siriusem. Je v kobce Azkabanu a odpykává si svůj trest.
Stále jsem nemohla pochopit, proč by zabíjel Jamese, pokud nebyl na naší straně.
Najednou se otevřely dveře a v nich stál Petr Petigrew.
Chvíli jsem sedlěa bez hnutí. "Nemáš být mrtvý?" Řekla jsem poněkud roztřeseným hlasem. A co dělá tady? Vždyť je ve Fénixově řádu...
"Má paní, trvalo mi o chvíli déle dostat se sem. Black mě zdržel."
"Co tím sakra myslíš?" Řekla jsem trochu zvýšeným hlasem, který jsem tak tak udržovala na uzdě.
Petr se uklonil "Když jsem vyzradil Lily a Jamese, našel mě. Musel jsem tu vinu svalit na něj."
"Ty jsi smrtijed" zkonstatovala jsem.
Petr nadzdvihl obočí. Vykasal si rukáv a na levém předloktí se mu jasně skvěla černá lebka.
"Vypadni" přikázala jsem
"Ale.."
"Vypadni" zopakovala jsem rozezlená na nejvyšší míru. "Zradil jsi Jamese a Lily. Můžeš za to,že je pán našel a díky tomu padl!"
Petr zavrtlě vyděšeně hlavou.
"Vypadni'" zasípala jsem potřetí a vytáhla hůlku z hábitu.
Petr se proměnil a s tichým krysím kvíkotem odběhl pryč.
Nařkla jsem ho z toho, za co jsem mu byla vděčná. Ale v jádru jsem ho obviňovala z něčeo jiného. Kvůli němu byl totiž Sirius ve vězení.
A kvůli němu jsem se teď stala Paní zla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sherina Sherina | 26. dubna 2007 v 13:27 | Reagovat

Paní zla...hmm...docela mě zajímá jak to všechno ukončíš

2 viwian viwian | 26. dubna 2007 v 13:44 | Reagovat

Takový konec by asi nikdo nečekal, ale mám ho naplánovaný už od začátku :-)

3 Nightwitch Nightwitch | Web | 26. dubna 2007 v 14:47 | Reagovat

Ahoj Viwian - dlouho jsem se tu neukázala a jak tak koukám, má oblíbená povídka jenom kvete - z El je dokonalá domina:-D:-D samozřejmě v tom dobrém - moc se mi její postava líbí. Doufám že ty se máš taky dobře, samozřejmě hlasuju v anketách na "povídku na míru" a i 1 kapitolka nového příběhu mi neunikla:-) Přeji ti tvůrčí mysl, vážně píšeš hezky.

P.S: A u mě je jedna libová anketka tak taky hlasuj(te)

4 lul lul | Web | 26. dubna 2007 v 21:26 | Reagovat

vidíš, co jsem ti říkala: nic mi radši neodkazuj :)) je tu lidí, kteří si toho váží víc a nezapomenou ho nechat u hrobečku :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.