kapitola 34 - dvojí cesta

25. dubna 2007 v 11:53 | viwian |  jeden pohled,jedna smrt
Vím, že jsem tuto kapitolu vzala hopem. Děj vlastně poskočil o dva roky dopředu za jednu kapitolu. Ale myslím, že se přes to přenesete, protože to bude aspoň zajímavější :-)

Sluneční paprsky dolehly do mých zavřených očí.
Trochu podrážděně jsem zamrkala. Podle světla už byl den. A my nestihneme hodinu. Podívala jsem se na Siriuse, který už byl ve své normální podobě.
Jemně jsem ho drkla. Popuzeně se otočil "Ještě pět minut, Jimi."
Musela jsem se pousmát. Co teď vlastně dělám? Spala jsem vedle Siriuse celou noc. Předtím jsem ho poslala do háje. Co teď ? Sakra co teď ?
Sirius v polospánku zamručel.
Potřebovala jsem klid. Na přemýšlení. V poslední době jsem udělala mnoho blbostí. Podívala jsem se k bráně. Byla ode mě asi dvacet metrů.
Potichu jsem se zvedla.
Vyšla jsem k bráně. Pomalu jsem se k ní přibližovala.
Když jsem se jí dotkla, dveře se s naprostou samozřejmostí otevřely.
Uměla jsem se přemisťovat. Ale nevěděla jsem, jestli se chci přemisťovat. "Ell" Ozvalo se za mnou.
Podívala jsem se směrem, odkud zvuk vycházel. Sirius se sbíral ze země a zjevně chtěl jít za mnou.
"Ne, Siriusi." Řekla jsem potichu. Nemohl mě slyšet, byl moc daleko.
Otočila jsem se okolo své osy a s tichým puf se přemístila. Chtěla jsem na místo, kde budu v bezpečí. Ovšem stjně jsem měla menší šok. Objevila jsem se v jeskyni. Taková malá. Nikdo mě zde určitě nebude hledat.
Rozhlédla jsem se. Nebylo zde nic víc než chlad a tma. Vzala jsem hůlku a vykouzlila si postel.
____
Den šel za dnem, týden za týdnem a měsíc za měsícem.
Pomalu, ale jistě jsem se ujišťovala v tom, že jsem udělala správně. Nikdo mě zde zatím nenašel. Ale mé Znamení zla mě často pálilo.
Každý den mi sem přiletěla sova s Denním věštcem. Stejně jako dnes. Hned na titulní stránce mě praštil do očí velký článek.
"VY-VÍTE-KDO JE MRTEV!"
"HARRY POTTER ZACHRÁNCE!"
"RODIČE HARRYHO POTTERA UMŘELI HRDINSKOU SMRTÍ!"
Věděla jsem už dlouho, že se James s Lily vzali a mají dítě. Rychle jsem rozložila noviny na první stránku.
"Vy-víte-kdo navštívil Potterovi pozdě večer. Bohužel svou mocí stihl zabít Lily Potterovou i Jamese Pottera. Ovšem malý Harry Potter, jednoroční dítě, zastavilo nejmocnějšího černokněžníka všech dob. Nikdo neví jak. Jakou mocí oplývá toto dítě? A může z něho být další černokněžník? Bohužel, mladý Harry zmizel časně z rána. Albus Brumbál se nám exkluzivně svěřil, že Harry je v bezpečí."
Dál už jsem nečetla. Potřebovala jsem vědět, jak je Voldemort našel. Přece byli chráněni Fidelovým zaklínadlem. To jsem věděla dávno.
Sirius Black. Tento muž zradil a zavinil smrt Lily a Jamese Potterových. Lily a James ustanovili Blacka ochráncem jejich tajemství. Takzvaným strážcem. To ovšem nevěděli, že Sirius pracuje pro Vy-víte-koho.
Mnoho lidí se domnívá, že Black chtěl veřejně oznámit, že je s vy-víte-kým v den smrti Potterových.
Ten den ovšem vyšla pravda najevo. Black, šílenec, který nemohl přestát to, že jeho pán je mrtev, vyhledal Petra Petigrewa. Velmi dobrého přátele Potterových a zabil ho. Po panu Petigrewovi zbyl jen jeden prst. Masochistický Black se s tím ovšem nespokojil. Zabil třináct lidí, kteří ho obklíčily. Polovina z nich byli z nekouzelnických rodin.
Blacka se podařilo chytit teprve se speciální jednotkou bystrozorů. Dnes brzy ráno byl Black přemístěn bez soudu do Azkabanu.
Dál už jsem nečetla. Voldemort padl. Lily a James mrtví. Jejich syn zachránce. Sirius vrah. Petr nejlepší přítel Potterových. A co Remus?
Neuvěřitelné, co všechno se stalo za dva dny. Ale něco jsem věděla jistě. Sirius by nezradil. Petr nebyl nejlepším přítelem Jamese a Lily. Voldemort se nedá zabít. A jednoroční kluk že ho porazil?
Byl čas odejít z úkrytu. Byl čas vyjít na světlo.
Odohdlaně jsem se zvedla. "Odcházíš?" Ozval se za mnou nebezpečný hlas. Lidský hlas jsem neslyšela už dlouho. Ale tenhle jsem rozhodně slyšet nechtěla.
"Bellatrix" řekla jsem překvapeně.
Bellatrix zasvítily oči. Malinko se uklonila. "Jdeme?"
"Jdeme kam?" Zeptala jsem se a sáhla po hůlce.
Bella se ušklíbla. "Zapomněla jsi už na neporušitelný slib, který jsi složila?"
Vzpomínala jsem si. Pokud Voldemort padne, musím ho najít a oživit. Takový neporušitelný slib jsem musela splnit.
"Nezapomněla, ale nedodržím ho." Řekla jsem chladně.
"Pak zemřeš," řekla Bella. To jsem věděla. Pokud člověk poruší neporušitelný slib, je s ním amen.
Ale Voldemort mě stejně zabije, až ho oživím. Neozvat se mu dva roky? Jistě, stačí jenom říct, že jsem se stáhla a on mi odpustí.
Šílenost.
Ale já teď potřebovala jsem žít. Potřebovala jsem vědět, proč je Sirius ve vězení.
"Dobrá" přisvědčila jsem. "Sežeň všechny smrtijedy, ať se sem přemístí."
Bella mě ihned poslechla. Vytáhla si rukáv a čekala. No jistě. Vzpomněla jsem si, že Voldemort se vždy dotknul hůlkou znamení zla a ostatní se museli přemístit.
Vzala jsem hůlku a dotkla jsem se Bellina Znamení zla.
Belatrix trochu zasyčela. O chvíli později už se sem přemisťovali smrtijedi. Byla jich sotva polovina. "Kde je zbytek?" Zeptala jsem se nejistě. Lucius Malfoy se přikrčil "Chytli je smrtijedi."
Neviděla jsem Luciuse dva roky. Přesto se nezměnil. Stále měl povrchní masku. Aristokratické rysy a povýšený hlas.
Pokývla jsem hlavu. Bylo jich málo. Žalostně málo.
"Drazí smrtijedi" promluvila jsem ke všem. "Náš pán padl. Ovšem nezemřel nadobro. My ho najdeme a navrátíme mu jeho sílu. Ví někdo, kde se může skrývat?"
Nikdo nepromluvil. Tušila jsem, že nikomu nevěří natolik, aby mu řekl, kam se v nouzi schová.
"Kdo je na ministerstvu?"
Macnair vyšel z kruhu. "Dobře. Vrať se tam a zjistí co nejvíc." Macnair se uklonil a přmístil se.
Znovu jsem se obrátila na ostatní.
"Vím, že jsem zradila našeho pána. Ale musím ho zachránit, jinak zemřu. Takže chci, abych měla vaši důvěru. Prozatím vás budu vést. A teď po vás chci, aby jste hledali nášeho pána. Jděte!"
Přikázala jsem.
Následovalo pás tichých puf a já osaměla.
Co jsem to udělala. Opět jsem si vybrala tu špatnou cestu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lul lul | Web | 25. dubna 2007 v 16:31 | Reagovat

bóže, ty umíš člověka překvapit... :))

2 ellianor ellianor | 25. dubna 2007 v 22:12 | Reagovat

wow;)je to dokonaly

3 viwian viwian | 26. dubna 2007 v 8:51 | Reagovat

Lul - já? Tohle jste museli čekat!:-)

Elianor nepřeháněj...:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.