kapitola 30 - půlnoc

20. dubna 2007 v 9:52 | viwian |  jeden pohled,jedna smrt
Tak už se pomalu rozhoupávám ke konci této kapitolovky. Ale jelikož ji mám ráda, dotáhnu to aspoň do padesátky:-)

Bim...
Bim...
Nenadálý hluk odbíjejících hodin se nese po celém hradě.
Bim...
Bude půlnoc. Váhavě se podívám na křížek, který jsem křečovitě držela v ruce.
Bim...
Bim...
Nebylo co rozhodovat. Pokud tam nepřijdu, zabije mě. Moc má na to velkou a já ji sotva zastavím. Bim...
V uších mi rozléhá ten zvuk, který mě nabádá k tomu, abych se rychle rozhodla.
Křížek začíná bělet. Co nevidět se z nej stane přenášedlo.
Bim..
Ještě ho mohu pustit...
Bim...
Chvíli je ticho. Takové, co oznamuje přicházející bouři. Je půlnoc.
Křížek v mé dlani se rozpálí a dřív, než ho stačím položit, začne se kolem mne všechno točit. Tento pocit už jsem párkrát zažila, ovšem ještě nikdy jsem nepocítila takový děs z toho, co mě pak čeká.
Když vše ustalo, postavila jsem se na nohy, které mě sotva držely.
Kolem mne byl kruh smrtijedů. Bylo zde jen jedno neobsazené místo v kruhu. Doufala jsem, že to není mé místo. Ze strany jsem pocítila nečekaný chlad, proto jsem se isntinktivně otočila.
Viděla jsem postavu nahánějící strach i mrtvým. Postavu, které se bojí celé podsvětí.Do očí jsem se mu neodvážila pohlédnout.
Jak zraněná srna jsem mu teď byla oddána na milost.
"Přišla jsi." Bylo to zkonstatování, které nečekalo na odpověď. Jeho hlas byl tak chladný a ledový, že i Snape i v jeho porovnání byl hotový amatér.
Při této myšlence jsem se slabě pousmála.
Voldemort si mě dál nevšímal a nechal mě stát. "Drazí přátelé" oslovil přítomné.Ale ne jako přítel, nýbrž jako velitel.
Smrtijedi si při tomto oslovení bez jakýchkoliv průtahů klekli na holou zem. Poklonili hlavy a zamumlali "Můj pane."
Voldemort na mě vyčkávavě pohlédl. Neměla jsem v úmyslu si kleknout. I když jsem tušila, že budu muset.
Voldemort si odfrkl. "Přišla jsi sem a přesto mi neprojevuješ úctu."
"Přišla jsem, protože jsem neměla na vybranou. Neklaním se, protože tentokrát na vybranou mám." Odvětila jsem chladně.
Tohle mi neprojde jen tak. Voldemort se uchechtl, i když to spíš znělo to jako vítr narážející na okno.
"Mýlíš se, má drahá" zašklebil se. V jeho hlase bylo cítit vítězství. "Přiveďte je." Přikázal jakýmsi smrtijedům,kteří ihned odešli.
"Chceš se přidat na správnou stranu?" Zeptal se mě.
Chvíli jsem uvažovala. "Nevím, co je správná strana. Asi jsi myslel silnější."
Voldemort sevřel pevně ruku, v které měl hůlku. Bylo vidět, že se ovládá, aby na mě nevyslal Crucio. Divila jsem se, proč to ještě neudělal.
"Ano. Nedávám mnoha lidem šanci na vybranou. Ani nevím, proč jsem ji dával do teď tobě."
Voldemort se pohodlně usadil na lněném křesle. Smrtijedi stále klečeli bez hnutí a zdálo se, že je jen tak nepropustí.
V tu chvíli přišli smrtijedi, kteří se před chvílí vzdálili. Vedli dvě osoby sebou. Poznala jsem je, i když stáli ve stínu.
Jen mé zkušenosti nedávat najevo city mě zastavili vykřiknout.
Voldemort nic neudělal. Zjevně čekal na mou reakci. "A co já s nimi?" Zeptala jsem se lhostejně.
"Neodpověděla jsi mi na otázku, kterou jsem ti již několikrát položil. Přidáš se ke mě ? Nebo chceš umřít?"
Teď jsem pochopila. Smrtijedi stále držely osoby mě tolik blízké. Mého otce a matku. A už jsem i pochopila proč.
"A jakou volbu zvolili oni?" Otázala jsem se, i když jsem odpověď již znala.
"Na tu špatnou. A stihne je i spravedlivý trest."
Měla jsem na vybranou. Buďto teď zemřu, nebo se přidám k němu. Jedna možnost horší než druhá.
Rozhlédla jsem se kolem. Všichni smrtijedi stále klečeli, přesto však očkem pokukovali po mě.
Pohlédla jsem na rodiče. Oba vypadali docela zdravě. Což znamenalo, že je ještě nemučil. Z čehož se dalo odvodit, že je bude mučit teď a tady. Vidět smrt a trápení rodičů?
Jednu nohu jsem posunula trochu dopředu a nakonec si klekla a svěsila jsem malinko hlavu.
"Výborně. Vstaň." Řekl Voldemort. Ačkoliv řekl slovo výborně, rozhodně nezněl nadšeně.
Vstala jsem dle jeho pokynu. Viděla jsem, že se zvedl z křesla. "Zbývá ti už jen zkouška pro přijetí."
"A to?" Zeptala jsem se pokorně.
"Zabiješ své rodiče."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jitík Jitík | 20. dubna 2007 v 14:04 | Reagovat

No to je drsný!!!

2 ivik.bublik ivik.bublik | Web | 20. dubna 2007 v 14:06 | Reagovat

u mě je anketa o povídku

3 ivik.bublik ivik.bublik | Web | 20. dubna 2007 v 16:14 | Reagovat

TAK PRVNÍ DÍLEČEK DĚDICTVÍ RODINY POTTERŮ JE NA SVĚTĚ, MŮŽEŠ SI HO JÍT PŘEČÍST :)))

4 lul lul | Web | 20. dubna 2007 v 18:25 | Reagovat

krása :))

5 Sherina Sherina | 20. dubna 2007 v 18:53 | Reagovat

tak tomuhle se říká z deště pod okap :-D

6 viwian viwian | 20. dubna 2007 v 21:13 | Reagovat

Sherino perfektně vystižené:-)))

7 Nightwitch Nightwitch | Web | 20. dubna 2007 v 23:48 | Reagovat

pěkné...zejména asociace "Voldemort se uchechtl, i když to spíš znělo to jako vítr narážející na okno."

začíná to být zajímavější.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.