kapitola 24 - vlkodlak

18. dubna 2007 v 11:12 | viwian |  jeden pohled,jedna smrt
Začíná na mě nějak dopadat depka a asi se to odrazilo na kvalitě kapitoly...

Byl večer a blížil se úplněk. Spolu se Siriem , Jamesem a Petrem jsme se vydali pod neviditelným pláštěm k vrbě mlátičce, kde už se měl Lupin přeměnit.
Pod pláštěm jsme se opravdu děsně mačkali, takže jsem byla ráda, když jsme se dostali na místo .
Petr se proměnil v krysu a dotkl se suku vrby , která v ten moment znehybněla.
Dohodli jsme se , že se ti tři přemění a já se přeměním až později . Drak v Bradavicích by asi nevypadal moc nenápadně .
Po chvíli vyšel vlkodlak ven z vrby . Pes , jelen a krysa na něj už čekali . Bylo to vlastně jejich první setkání po přeměně a Remus na to nereagoval zrovna nejlépe.
Zavyl na měsíc a pak,jako by usoudil, že ti tři jsou jeho nepřátelé , napřáhl svou tlapu na jelena.
Odhodil ho pár metrů od sebe. Já se držela vzadu , aby mě neviděl a přeměnit jsem se nemohla. To by nás mohlo spatřit pár nevítaných lidí .
Ale situace se vymykala kontrole.
V tom zmatku Petr někam zmehl. Parchant jeden .
Jelen byl u jednoho stromu zesláblý a černý velký pes byl v pasti . Proti vlkodlakovi neměl šanci.
Povzdychla jsem si. Čert vem lidi.
Proměnila jsem se v draka, ale vlkodlak si mě nevšímal. Když napřáhl tlapu na Siria, postavila jsem se před něj.
Podívala jsem se mu hluboce do očí a našla v nich souznění .
Sdělila jsem mu , že jsme přátelé .Vlkodlak zaváhal, ale přesto ustoupil , "Sirie?" Zeptala jsem se Siriuse, který se krčil u stromu. "V pořádku" podotkl .
Já docupitala až k Jamesovi , který se proměnil zpátky.
"V pohodě, jen mám něco s nohou" řekl, když jsem se k němu přiblížila. "Zajdu na ošetřovnu , vy se postarejte o Lupina."
Přikývla jsem .
Když James odkulhal , Remus zmizel ve vrbě ,stále ve vlkodlačí podobě . "Měli by jsme ho nechat." poradil Sirius.
Přikývla jsem a proměnila se zpátky. Opřela se o strom poblíž a vyčerpaně si sedla. Sirius se ale nepřeměnil.
Začal kolem mně pobíhat v psí podobě a vyvádět psí kejkle .
Začala jsem se smát.
Když se vydováděl , dal mi svou psí hlavu do klína a nechal se ode mě drbat. V tu chvíli jsem zapomněla, že je to Sirius.
Tatam byla taktika.
Když jsem mu drbala břicho , Sirius se na mě hezky rozvalil.
"Siriusi" napomenula jsem ho naoko přísně.
Když jsem mu zvedla hlavu , abych ho od sebe odehnala a mohla vstát, začal vrčet.
"Sirie, nech mě vstát" požádala jsem ho.
Při mém druhém pokusu o úprk z tohoto místa začal zuřivě štěkat.
"Tak fajn" zavrčela jsem . Psí hlava opět spočinula v mém klíně. Pokojně jsme tam byli asi tak dvě hodiny . Ani jsme se nepohnuli a utápěli se ve vlastních myšlenkách .
Pak mě začaly brnět nohy, takže jsem se malinko pohnula. Sirius se v psí podobě svalil a podrážděně se přeměnil.
Usmála jsem se. "Dost, ty lenochu."
Sirius na mě udělal ty svý oči . Já ty svoje protočila. "Žádný drbání."
Sirius se zasmál "Já už chci ale víc, než drbat ."
Přiblížil se znovu ke mě , ale já se tentokrát nebránila. Chvíli jsme byli od sebe pár centimetrů a pak se dotkl svými ústy těch mých .
Začali jsme se líbat.
Sirius líbal úžasně. Však měl asi taky zkušenosti. Co den měl jinou holku. Nebyla snad holka z Bradavic, kterou neměl .
Tedy...kromě holek z Luciovi party, ale tam o žádnou nestál. Ale o mě ano...?
Trochu jsem se nad tou myšlenkou zamyslela a odtáhla se .
"Udělal jsem něco špatně?" Znejistěl Sirius.
Zavrtěla jsem hlavou. "Sirie, my tohle nemůžeme. Moc věcí nám v tom brání a ..."
Sirius mi položil prst na rty , aby mě umlčel.
"Vypusť jednou rozum a řiď se svými city." Poradil mi . Byla jsem zoufalá. Tušila jsem , že toho budu litovat .
Ale něco ve mě bylo silnější než já .
"Kašlu na rozum." Řekla jsem a přitáhla si Siria k sobě. Začali jsme se opět vášnivě líbat.
Tuhle chvíli bych chtěla prožívat věčně , ale nebylo mi to dopřáno. "Ehm,ehm." Polekaně jsem se otočila a uviděla jsem Jamese s Petrem, který se tvářil kajícně. Však měl taky proč. Nechat kamarády ve štychu...pravý Zmijozelák.
Rychle jsem se snažila vymanit ze Siriova sevření, ale ten mě nehodlal pustit.
James si toho všiml a proto odvedl ode mě pozornost. "Ta noha je v pořádku. Co Remus?"
Pokrčila jsem rameny "Asi bude pěkně vyřízenej. Já bych ho nechala ,ať si odpočine. James pokrčil rameny. "Půjdem na snídani?"
Přikývla jsem a vstala ,ale Siriovo sevření nepolevilo.
"Sirie" sykla jsem na něj .
"Chceš to vzít zpátky?" Zeptal se mě. Zavrtěla jsem záporně hlavou a sevřela mu pevně ruku.Všichni jsme se vydali do hradu.
Když jsme vešli do Velké síně, James a Petr vešli rychle dovnitř . Já zaváhala.
Sirius si toho všiml . "Připravená?"
"Jak může být člověk připraven na něco, o čem nic neví?" Zeptala jsem se , jako by mě mučili.
"Nedovolím, aby se k tobě kdokoli přiblížil."
Věděla jsem , že tím myslí Zmijozelské. Lucius si totiž nenechá vyfouknout holku , o kterou stojí tak dlouho .
"A co až bude večer? Musím jít do společenky a tomu nezabráníš," oponovala jsem .
Sirius mě znovu políbil a sevřel mou ruku ve své.
Zhluboka jsem se nadechla a vešla s ním do Velké síně.
Atmosféra se až téměř hmatatelně změnila. Bylo znát napětí. Celá škola věděla, že o mě tihle dva usilují. Tohle znamenalo , že se Zmijozel s Nebelvírem téměř povraždí .
Sedla jsem si se Siriusem k Nebelvírskému stolu vedle Petra a Jamese .
Vycítila jsem Luciusův pohled, proto jsem dala Siriusovi ještě pusu a nalila si kafe. Moc jsem toho totiž nenaspala.
Každou chvíli jsem se usmála na Siria .
Přemýšlela jsem , co mi může tenhle vztah zničit. Když skončila snídaně, Brumbál se zvedl ,aby řekl nějaký proslov.
To bylo zvláštní. Bylo sotva pololetí. Normálně nás nechával být celý rok.
Co mohl mít tak důležitého na srdci ?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.