kapitola 10 - Zmijozel

13. dubna 2007 v 19:52 | viwian |  Voldemortovo peklo
Heh...desátá kapitola na světě , ale radši bych ji ani neuveřejňovala. Ty žvásty , co někdy dokážu napsat... :-)

Harry šel beze slova až ke stolu. Pohledem přitom zabloudil na portréty po stěnách. Byly to portréty bývalých ředitelů . Harry věděl , že tam jednoho dne bude viset i Brumbálův portrét. Dokonce ho jednou viděl ... ten jeho klid , jako by věděl , co všechno se chystá..
"Přejete si ?" Přerušil Harryho rozjímání ředitel , který si všiml , že je myšlenkami trochu jinde.
"Já bych chtěl studovat v této škole." Začal Harry.
"Toto je ale prestižní škola , pane..."
"Potter" doplnil Harry . "Harry Potter"
"Toto je prestižní škola , pane Pottere" zopakoval Dippet. "Pokud dobře odhaduju , budete teď chodit tak do šestého ročníku ."
Harry přikývl . Nevyloudil ze sebe slova, jelikož tušil , kam se tento rozhovor schyluje.
"Nechtěl by jste dokončit studium tam , kde jste ho začal ? Lepší by pro vás bylo dokončit studium tam , kde jste ho začal. Tato škola by pro vás nemusela být tak důležitá.."
'Kdyby tak věděl' pomyslel si trpce Harry.
"Prosím, pane řediteli .Mám tady výsledky NKÚ ." Harry vytáhl z hábitu svitek pergamenu.Dippet si ho vzal a chvíli si ho prohlížel
"Všechny výborné." Zkonstatoval suše. "To ale nic nemění na tom, že už nové studenty neb..."
"Pane profesore" přerušil ho Harry naléhavě. "Já tady studovat potřebuju . Zkuste to se mnou ."
Armando se opřel o křeslo . Chvíli přemýšlel. Harrymu těch pár sekund připadalo dost dlouhých na to , aby vyskočil z okna a nepozorovaně se dostal zase zpátky do pracovny.
"Tak tedy dobrá , pane Pottere. Jelikož jste přišel trochu později , zařadíme vás už zde."
Harry nic nenamítal. Zdálo se mu to dokonce lepší , než být vystaven opět stovkám zvědavých pohledů.
Armando obešel stůl, vzal klobouk a dal ho Harrymu nahlavu. Moudrý klobouk si povzdychl. "Tak kam tě pošlu tentokrát ?"
Harry se usmál při pomyšlení , že ho klobouk zařazuje už po třetí.'Do Zmijozelu ' zaprosil . 'Víš to jistě ?'
Harry v mysli přikývl.
Dobrá . Tak tedy "Zmijozel"
Armando se na něj podezřívavě podíval. "Dobrá ,pane Pottere. Váš kufr bude donesen do vaší ložnice. Můžete jít. Kdyby jste nevěděl cestu.."
"To je v pořádku. Já se nějak vymotám" usmál se Harry. Zvedl se a došel až ke dveřím.
"Děkuju vám" Poděkoval ještě na odchodu.
Dippet pokývl hlavou a mávl rukou , aby už šel.
Harry si oddychl. Tak místo tady už má . Teď jen najít Voldemorta , změnit ho k lepšímu a vrátit se domů.
'To zvládnu levou zadní' Pomyslel si ironicky.
Vyšel opět po těch známých chodbách. Kolikrát jimi už prošel? Až teď si uvědomoval to kouzlo kamenných zdí , které mnohé zažily .
Chtěl jediné. Vrátit se domů .Ať už byl ten svět jakkoliv hrozný , zvykl si na něj .Ale pomyšlení , že by mohl zabránit smrti Siria , mámy , táty a mnoha dalších a nezabránil , byla neúnosná.
Pomalu se došoural až ke sklepení . Začal zmijozelskou společenskou místnost nenávidět. Na jeho vkus si jí užil až moc.
přesto došel až k jejímu vchodu.
Uvědomil si , že nezná heslo. V tu chvíli začal proklínat všechno možné. Nejradši by do něčeho kopl.
"Dej si pozor na svůj vztek. Měl by jsi ho ovládat " ozval se za ním hlas. Mnoho lidí by ho považovalo za milý , ale Harry , který ho už znal , v něm rozpoznal podtón chladu a vypočítavosti.
"A ty si dej pozor na jazyk , Raddle " zasyčel Harry. Tom zamrkal "Jak víš kdo jsem ?"
Někdo vyšel ze společenské místnosti . Harry zachytil dveře, aby jimi mohl projít. "Prostě to vím" a vešel.
Když si všiml , že tu nikdo není , rozhlédl se kolem .Bylo tu něco jiného. Možná atmosféra...
Z rozjímání ho přerušil jeho roztomilý a milující spolužák "Člověk by řekl , že jsi černokněžník"
Harry se otočil po hlase "Ten člověk by měl pravdu ."
Dal se do chodu a došel až k ložnicím. Naposledy skouknul pohledem společenskou místnost.
Nemohl si pomoct, ale opravdu tu bylo něco jinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.